Psychospirituální krize

Psychospirituální krize je krize duchovního vývoje člověka. Jedná se o epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí ve kterých je patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já, tj. posun k transpersonálním zážitkům. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický proces a přistupovat k němu jako k takovému.

S touto ve světě již běžně uznávanou diagnózou se zatím v České republice téměř nepracuje. 20 až 25% lidí, kteří jsou diagnostikováni jako psychotici, prožívají ve skutečnosti psychospirituální krizi.

Pojem psychospirituální krize začali razit Grofovi po vyhodnocení svých výsledků ale i výsledků Perryho, Lukoffa, Lu a Turnera – jako stavy krize, při nichž se proces růstu a změny stává chaotickým a nezvladatelným.

Definice: Jedná se o epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí a změny percepčních, emocionálních, kognitivních a psychosomatických funkcí, ve kterých je patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já, tj. posun k transpersonálním zážitkům. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický proces a přistupovat k němu jako k takovému.

Přísliby a rizika psychospirituální krize

Nebezpečí: Hraniční osobnosti a psychotici mohou být poškozeni, pokud je proces necitlivě zastaven – represí – pak je pozitivní potenciál tohoto procesu narušen.

Příležitost: Průchod takovými stavy je velice obtížný, až děsivý, uvnitř však skryt léčivý potenciál. Léčba psychosomatických a emočních poruch, změny osobnosti, posun na vyšší vědomí.

Spouštěcí mechanismy transformační krize

  • fyzické faktory: choroba , úraz, operace, extrémní tělesné vypětí, spánková deprivace, porod, potrat, interupce, mimořádně silný sexuální zážitek, bodnutí hmyzem…
  • emoční prožitky: ztráta důležitého vztahu – úmrtí dítěte, blízkéosoby, ukončení milostného poměru, rozvod,
  • evoluční faktory: ztráta zaměstnání, výpověď, ztráta majetku, drogy.

Katalyzátory PSK

  • meditace, duchovní praxe, praktikování zenu, vipassaná, kundaliní joga, súfistická cvičení, křesťanská modlitba, holotropní dýchání, floating tank a jiné holotropní stavy.

Vnitřní mapy spirituální krize

Zážitkové spektrum stavů PSK je velmi bohaté.: zahrnuje intenzivní emoce, vize, změny vnímání, neobvyklé myšlenkové procesy, různé tělesné příznaky – svalové křeče, pocity dušení.

Čtyři hlavní kategorie prožitků:

  • senzorická
  • biografická
  • perinatální
  • transpersonální

Formy duchovní krize

Projevy jsou velice individuální a mohou vzájemně přecházet jedná v druhou.

  • Komunikace s duchovními průvodci a “channeling” – setkání s bytostmi, nehmotného charakteru, jež zaujímají pozici učitele , průvodce, ochránce.informace jsou sdělovány pomocí hlasů a přímých myšlenkových pochodů, osoba je v transu a informace zapsány jsou spolehlivé.
  • Krize z otevření mimosmyslového vnímání – ESP– příval informací z neobvyklých zdrojů/ intuice , telepatie, jasnovidnost/, nejdramatičtější OOBE.
  • Probuzení kundaliní – hadí síly, /tvořivé kosmické energie/, jež se může aktivovat meditací, specifickými cvičeními, porodem. Její aktivací dochází k vzestupnému očiš»ování od traumatických zážitků na úrovni čaker, až po krije – nejdramatičtější fyzické a duševní projevy./ bezděčné pohyby, třesy, vibrace, záškuby, pocity elektřiny v těle, brnění, nárazy energie, pseudonemoci, poruchy příjmu potravy, zaujímání jog. pozic/asán/,muder, strach ze smrti a šílenství, , kolísání nálad, pocity úzkosti, hněvu, viny, deprese, zvýšené soucítění a nepodmíněná láska, neschopnost spát, vidění světla, hlasy, upadání do transu.
  • Psychologická obnova prostřednictvím návratu do centra psýchy – PSK vyhlíží jako kolosální bojiště, bitva mezi silami dobra a zla, jedinci jsou plně zaujati motivy smrti, zabíjení, obětování, mučednictví a posmrtného života. Sami pak prožívají jako centrum všeho dění, ztotožňují se s velkými vůdci světa, spasiteli, pány vesmíru.
  • Stavy posedlosti – jedinec má pocit , že jeho duše byla zachvácena a že je kontrolována jinou bytostí, zdá se jim, že je napadá, působí v nich zmatek, jde o jakousi démonickou bytost, zlého člověka, který se jich zmocnil prostřednictvím černé magie. Jedinec pak trpí antisociálními projevy, protizákonné jednání, vražedná agrese, sebedestrukce , deprese, sexuální promiskuity, deviace, drogy,
  • Šamanská krize – přes tzv. “šamanskou nemoc” k zážitku smrti a znovuzrození – prožitím této krize se člověk stává šamanem a je velice váženou osobou. Lidé v PSK napodobují rituály a jiné praktiky šamanů.
  • Zážitek blízkých setkání s UFO – setkání může vyvolat vážnou emoční a intelektuální krizi
  • Zážitky blízké smrti – zážitky spojené s umíráním a smrtí / egyptská a tibetská Kniha mrtvých,
  • Zážitky sjednocující vědomí (“vrcholné zážitky”) – jedinec prožívá pocit rozplynutí hranic vlastní osobnosti, a následné sjednocení s druhými lidmi, přírodou , nebo celým vesmírem.
  • Zážitky z minulých životů – aktivace centrálního archetypu, zážitky z jiných historických období a jiných zemí. Vynoření karmického prožitku může vysvětlit nepochopitelné aspekty našeho života.

Diferenciálně diagnostická kritéria pro odlišení krize duchovního vývoje a psychiatrických poruch

Charakteristické rysy procesu, který vyžaduje lékařskou pomoc při řešení problému.
Charakteristické rysy procesu, při kterém může pomoci strategie pro krize duchovního vývoje.
Lékařská kritéria
Klinická vyšetření a laboratorní testy prokazují somatickou chorobu, která může způsobovat psychologické změny.Negativní výsledky klinického vyšetření a laboratorních testů, které by svědčily o somatické poruše.
Klinická vyšetření a laboratorní testy prokazují patologický proces v mozku, jenž způsobuje psychologické změny (neurologické reflexy, mozkomíšní mok, rentgen, atd.).Negativní výsledky klinického vyšetření a laboratorních testů, které by vypovídaly o patologickém procesu postihujícím mozek.
Specifické psychologické testy indikují organické poškození mozku.Negativní výsledky psychologických testů svědčících pro organickou poruchu.
Porucha intelektu a paměti, zastřené vědomí, problémy se základní orientací (jméno, čas, místo), porucha koordinace.Intelekt a pamě» se kvalitativně mění, avšak zůstávají neporušeny, vědomí obvykle jasné, dobrá základní orientace, koordinace není vážně porušena.
Konfuze, dezorganizace a snížení intelektových funkcí znesnadňují komunikaci a spolupráci.Schopnost komunikace i spolupráce (příležitostně se mohou vyskytnout problémy při hlubokém prožívání vnitřního procesu).
Psychologická kritéria
Osobní anamnéza vykazuje vážné potíže v mezilidských vztazích již od dětství, neschopnost navázat přátelství a důvěrný sexuální vztah, špatná sociální adaptabilita, obvykle dlouhá historie psychiatrických problémů.Přiměřené fungování před krizí, prokázané mezilidskými dovednostmi, jistým úspěchem ve škole a povolání, sí» přátel a schopnost navázat sexuální vztah, žádná vážná psychiatrická anamnéza.
Proces je nejasně organizován a obsah procesu nejasně definován, změny v emocích a chování, nespecifická dezorganizace psychologických funkcí, nedostatek smysluplnosti, nemožnost sledovat směr vývoje, porucha asociací, inkoherence.Sledy biografických vzpomínek, témata smrti a znovuzrození, transpersonální zážitky, možné vhledy do ozdravné nebo duchovní podstaty procesu, změna a vývoj témat, často definovatelný pokrok, případy skutečné synchronicity (evidentní i druhým).
Autistické stažení, agresivita nebo kontrolující a manipulativní chování znesnadňuje dobré fungování vztahu a znemožňuje spolupráci.Schopnost navazovat vztahy a spolupracovat, často i v průběhu epizod dramatických prožitků, které přicházejí spontánně nebo během psychoterapeutické práce.
Neschopnost vidět proces jako intrapsychický děj, konfuze mezi vnitřními prožitky a vnějším světem, nadměrná projekce a obviňování, “acting-out”.Vědomí intrapsychické podstaty procesu, uspokojivá schopnost rozlišovat mezi vnitřním a vnějším světem, “spoluúčast” na procesu, schopnost udržet jej internalizovaný.
Zásadní nedůvěra, vnímání světa a lidí jako nepřátel, perzekuční bludy, akustické halucinace nepřátel.Dostatečná důvěra a schopnost přijmout pomoc a spolupracovat; chybění perzekučních bludů a “hlasů”.
Porušování základních pravidel terapie (“neubližovat sobě ani druhému člověku, neničit majetek a zařízení”), destruktivní a sebedestruktivní (sebevražedné nebo sebepoškozující) impulzy a tendence jednat podle nich bez varování.Schopnost ctít základní pravidla terapie,nepřítomnost destruktivních nebo sebedestruktivních myšlenek a tendencí, nebo schopnost o nich hovořit a přijmout ochranná opatření.
Výskyt znepokojujícího chování ohrožujícího zdraví (dlouhodobější odmítání jídla nebo pití, zanedbávání základních hygienických pravidel).Dobrá spolupráce v záležitostech spojených s fyzickým zdravím, dodržování základních pravidel hygieny.

 

Východisko pomoci

  • Změna způsobu uvažování terapeuta
  • Sdílení stejné úrovně – energetický a informační tok
  • Otevřené srdce důležitější než mysl
  • Přijetí možnosti, že je to přirozené
  • Úvodní otevřenost raději u PSK a pak přejít k schizofrenii, než patologizovat PSK úvodem.

Příprava na léčení

  • Osvěta – lékařů, psychologů, laických terapeutů
  • Dokonalá znalost dif.dg.
  • Práce v týmu – nebojovat o klienta!
  • Nepřímé informace od příbuzných

Akutní intervence

  • Začíná u facilitace procesu – hledáme přístup, který nám pomůže pohlédnout za projevy.
  • Homeopatický přístup – podpora příznaků
  • Usilujeme o odvrácení klienta z nekontrolovatelné PSK do kontrolovatelné oblasti PS zážitků.
  • Pravidlo – čím více obran, tím proces bouřlivější. Vždy jej rozvíjíme v bezpečném prostředí.

Navázání prvních kontaktů

  • Telefonní kontakt – bezpečný kontakt
  • Pozitivní přerámování
  • Započít dif. dg. procesem

Provázení

  • Vyloučení jiných zdravotních komplikací
  • zvážení farmakoterapie
  • vytvoření bezpečného rámce, aby mohly volně probíhat
  • nalezení společníků, popř. být sám průvodcem
  • Edukace – vysvětlení PSK jako pozitiva
  • Pomoc s uzemněním, centrováním a katarzí
  • Udržení přiměřeného kontaktu – od očního k dotekovému
  • Vlastní otevřenost a pravdivost
  • Zůstávat v přítomnosti, pomáhat být v kontaktu s tělem
  • Potvrdit hranice, osobní prostor, pozor na intimní zóny
  • Práce ve floating tanku
  • Arteterapie
  • Kontakt se skupinou s podobnými zkušenostmi
  • Podpora prožitku”být součástí přírody”
  • Uzemňující strava, vizualizace/ propojení s vnějším světem/
  • Nalezení a podpora v provádění jednoduchých rytmických aktivit
  • Nalezení rituálů na zaměření pozornosti

Možnosti zpomalení procesu v případě , že klient není zcela ještě připraven, nebo nemůžeme zajistit dostatečné podmínky pro jeho rozvoj:

  • Zůstat v kontaktu
  • Být si vědom hranic
  • Dočasnost přerušení aktivního sebezkoumání
  • Přerušení duch. aktivit, pokud mají vazbu na rozvoj PSK
  • Změna diety, uzemnění
  • Kontakt s přírodou, práce s materiály/ hlína, kámen, dřevo/
  • Tělesná cvičení bioenergetická cvičení, tanec
  • Vyhnout se procesům a lidem, kteří proces stimulují
  • Pokud nutnost poskytnutí útočiště, pak za jakých pravidel – určit!
  • Malá nebo žádná medikace
  • Mít na paměti, že jde o přechodnou fázi
  • Umět žít navenek, kde vnitřní proces zahlcuje

Indikace spolupráce s lékařem

  • Práce na dif. dg. Procesu
  • Vyloučení organických příčin
  • Účelná a selektivní farmakoterapie:
    • klient nebezpečný sobě a okolí
    • řevažující paranoidní nastavení
    • pro úlevu, odpočinek klienta pokud si to vyžádá
    • pokud není dostatečný odstup
  • Kontraindikace pro práci s intenzivními emočními zážitky/ kardiovaskulární onemocnění, hypertenze, glaukom, gravidita, epilepsie, léky, akutní intoxikace alkoholem, drogou.

Krizová intervence a návazná terapeutická práce

  • Vytvoření sociálního kontextu situace, kde prožitky mohou být akceptovány
  • Struktura bezpečí a hranic
  • Nalézt přiměřený způsob vyjádření emocí – zvuk, pohyb, umělecké vyjádření
  • Práce se sny
  • Zaměření pozornosti na probíhající proces – meditace
  • Osobní rituály k regulaci a uzemnění
  • Kontrola sil, které se tlačí
  • Využívání technik – práce s tělem, holotropního dýchání, jako katalyzátoru procesu
  • Pracovat na rozpoznání mapy cesty klienta, kterou do krize vstoupil

SEN (Spiritual emergence network)

1978 – Christina Grof – založení Sítě duchovního vývoje

Hlavní sídlo SEN je od roku 1998 v Kalifornském institutu integrálních studií v San Franciscu.

Úkol: zvyšovat informovanost odborníků pracujících v oblasti duševního zdraví o syndromu krize duchovního vývoje a alternativních způsobech léčby těchto stavů. v osmdesátých letech návrh zařazení krize duchovního vývoje (jakožto nové diagnostické kategorie) do Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch Americké psychiatrické asociace. Původní návrh: “mystické zážitky s psychotickými příznaky” vytvořený podle směrnic DSM-III-R publikoval David Lukoff v Journal of transpersonal psychology v roce 1985.

Nyní v rámci DSM – IV: od r. 1994

V 62.89 Náboženský nebo duchovní problém:

Tato kategorie může být použita, je-li předmětem klinické pozornosti náboženský nebo spirituální problém. Příklady zahrnují stresující zážitky týkající se ztráty nebo zpochybnění víry, problémy spojené s obrácením na novou víru nebo zpochybnění duchovních hodnot, jež nemusí být nutně vztaženo k organizované církvi nebo náboženské instituci (APA, 1994, str. 685).

Zařazení této nové nepatologické kategorie do DSM-IV významný pokrok, nebo» svědčí o zvyšující se vnímavosti odborné veřejnosti ke kulturním rozdílům a dokládá změnu postoje psychiatrů i psychologů k náboženství a spiritualitě.

Doporučená literatura:

  • ALEXANDER, Franz: Buddhistic training as an artificial catatonia. Psychoanalytic review, 1931, 2, str. 129-145.
  • AMERICAN PSYCHIATRIC ASSOCIATION (APA): Diagnostic and statistical manual of mental disorders (4th edition).Washington, DC, APA 1994.
  • BAROCKA, A.: Sabbatai Zwi – ein falscher jüdischer Messias. Schweizer Archiv für Neurologie, Neurochirurgie und Psychiatrie, 1985, 3, str. 43-54.
  • BAUER, Jiří: Religiozita v duševním životě člověka. Praha, Katedra psychologie FF UK, 1994.
  • BRAGDON, Emma: A sourcebook for helping people with spiritual problems. Aptos, Lightening Up Press 1994.
  • BRAGDON, Emma: The call of spiritual emergency. From personal crisis to personal transformation. Aptos, Harper and Rowe 1990.
  • BREWERTON, Timothy D.: Hyperreligiosity in psychic disorders. Journal of nervous and mental disease, 1994, 5, str. 302-304.
  • BUCKLEY, Peter: Mystical experience and schizophrenia. Schizophrenia bulletin, 1981, 7, str. 516-521.
  • BULLIS, Ronald K.: Psychotherapists and the mystical process. Journal of contemporary psychotherapy, Spr 1992, 1, str. 43-49.
  • CAMPBELL, Joseph: Mýty. Praha, Pragma 1998.
  • CAMPBELL, Joseph: Tisíc tváří hrdiny: Archetyp hrdiny v proměnách věků. Praha, Portál 2000.
  • Capra, F. (2002). Bod obratu. Dharma gaia Praha
  • CLIFFORD, Terry: Tibetan buddhist medicine and psychiatry. The diamond healing. Delhi, Motilal Banarsidass Publishers 1994.
  • DELACROIX, Henri: Les grands mystiques chrétiens. Paris, Librairie Félix Alcan 1938.
  • ELIADE, Mircea: Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha, Argo 1997.
  • EPSTEIN, Seymour: Natural healing processes of the mind: I. Acute schizophrenic disorganisation. Schizophrenia bulletin, 1979, 2, str. 313-321.
  • ERIKSON, Erik H.: Mladý muž Luther. Studie psychoanalytická a historická. Praha, Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek 1996.
  • FORMAN, Robert K.: A psychological account of Meister Eckhart’s mystical transformation. Journal of psychology and christianity, 1987, 1, str. 21-33.
  • FREUD, Sigmund: Spisy z let 1906 – 1909. Praha, Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, 1999.
  • FREUD, Sigmund: Spisy z let 1909 – 1913. Praha, Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, 1997.
  • FREUD, Sigmund: Totem a tabu, Vtip. Praha, Práh 1991.
  • FRÝBA, Mirko: Psychologie zvládání života. Aplikace metody abhidhamma. Brno, Masarykova univerzita 1996.
  • GOTTESFELD, Mary L.: Mystical aspects of psychotherapeutic efficacy. Psychoanalytic review, Win 1985, 4, str. 589-597.
  • GROF, Stanislav; GROF, Christina: Holotropní dýchání. Opava: Holos. 2011.
  • GROF, Stanislav: Když se nemožné stane. Praha: Práh. 2012.
  • GROF, Stanislav:Lidské vědomí a tajemství smrti. Praha: Argo: 2009.
  • GROF, Stanislav; GROF, Christina: Krize duchovního vývoje. Praha, Chvojkovo nakladatelství 1999a.
  • GROF, Stanislav; GROF, Christina: Nesnadné hledání vlastního já. Praha, Chvojkovo nakladatelství 1999b.
  • GROF, Stanislav; GROF, Christina: Spiritual emergency: When personal transformation becomes a crisis. New York, Tarcher / Putnam 1989.
  • GROF, Stanislav: Psychologie budoucnosti. Praha 2004, Perla
  • GROUP FOR THE ADVANCEMENT OF PSYCHIATRY (GAP): Mysticism: Spiritual quest or psychic disorder? New York, Mental health materials center 1976.
  • GRÜN, Anselm; DUFNER, Meinrad: Zdraví jako duchovní úkol. Svitavy, Trinitas 1994.
  • GRÜN, Anselm; RIEDL, Gerhard: Mystika a erós. Praha, Česká křes»anská akademie, 1996.
  • HOLM, Nils G.: Úvod do psychologie náboženství. Praha, Portál 1998.
  • HOOD, Ralph, W. Jr.: The construction and preliminary validation of a measure of reported mystical experience. Journal for the scientific study of religion, 1975, 14, str. 29-41.
  • HÖSCHL, Cyril: Psychiatrie, 2002, Tigis Praha
  • HUXLEY, Aldous: The perennial philosophy. New York, Harper Collins 1990.
  • JAFFÉ, Aniela; JUNG, Carl Gustav: Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga. Brno, Atlantis 1998.
  • JAMES, William: Druhy náboženské zkušenosti. Praha, Melantrich A. S. 193 0.
  • JAN od Kříže: Temná noc. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 1995.
  • JAN od Kříže: Výstup na horu Karmel. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 1999.
  • JUNG, Carl Gustav: Psychogenese der Geisteskrankheiten. Gesammelte Werke – Dritter Band. Olten, Walter-Verlag 1990.
  • JUNG, Carl Gustav: Psychologie und Religion. Olten, Walter-Verlag 1972.
  • JUNG, Carl Gustav: Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi. Výbor z díla – svazek I. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka 1996.
  • JYOTI (Prevatt, Jeneane): Anděl zavolal mé jméno. Praha, DharmaGaia 2000.
  • KIEV, Ari: Magic, faith and healing. Studies in primitive psychiatry. Northvale, Jason Aronson 1996.
  • KOLAŘÍKOVÁ, Olga: Psychologie náboženství a osobnostní problematika. Československá psychologie, 1996, 4, str. 293-303.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro: Psychologie náboženství. Československá psychologie, 1992, 1, str. 33-40.
  • LEARY, Timothy; METZNER, Ralph; ALPERT, Richard: Psychedelická zkušenost. Praha, edice Petlice, nedatováno.
  • LEUBA, James H.: The psychology of religious mysticism. London, Kegan, Trench, Trubner & Co. 1925.
  • LIBIGER, Jan: Schizofrenie. Praha, Psychiatrické centrum Praha 1991.
  • LUKOFF, David: Divine madness: Shamanistic initiatory crisis and psychosis. Shaman’s drum, 1991, 22, str. 24-29.
  • LUKOFF, David: The diagnosis of mystical experiences with psychotic features. Journal of transpersonal psychology, 1985, 2, str. 155-181.
  • LUKOFF, David: Transpersonal perspectives on manic psychosis: Creative, visionary, and mystical states. Journal of transpersonal psychology, 1988, 2, str. 111-139.
  • LUKOFF, David; LU, Francis G.: Transpersonal psychology research review topic: Mystical experience. Journal of transpersonal psychology, 1988, 2, str. 161-184.
  • LUKOFF, David; LU, Francis; TURNER, Robert: From spiritual emergency to spiritual problem: The transpersonal roots of the new DSM-IV category. Journal of humanistic psychology, 1998, 2, str. 21-50.
  • LUKOFF, David; LU, Francis; TURNER, Robert: Toward a more culturally sensitive DSM-IV. Psychoreligious and psychospiritual problems. Journal of nervous and mental disease, 1992, 11, str. 673-682.
  • MASLOW, Abraham H.: Religions, values and peak-experiences. New York, Viking press 1973.
  • MINAŘÍK, Květoslav: Kečara. Autobiografie mystika. Nemojov, Canopus 1992.
  • Mumford, J.( 1997) Velká kniha o čarách a kundalini, Pragma Praha
  • Myssová, C(2000) Anatomie ducha Dharma gaia Praha
  • NOLL, Richard: Shamanism and schizophrenia: A state-specific approach to the “schizophrenia metaphor” of shamanic states. American ethnologist, 1983, 10, str. 443-459.
  • OVEČKA, Jaroslav: Úvod do mystiky, zvláště sv. Jana od Kříže a sv. Terezie od Ježíše. Praha, Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba 1948.
  • PERRY, John Weir: The far side of madness. Englewood Cliffs, Prentice-Hall 1974.
  • PERRY, John Weir: Trials of the visionary mind. Spiritual emergency and the renewal process. Albany, State University of New York Press 1999.
  • PODVOLL, Edward Mitchell: Psychosis and the mystic path. Psychoanalytic review, 1979, 4, str. 571-590.
  • PRINCE, Raymond: Religious experience and psychosis. Journal of altered states of consciousness, 1979, 5, str. 167-181.
  • REBER, Arthur S.: Dictionary of psychology. London, Penguin books 1985.
  • REINERT, Duane F.; STIFLER, Kenneth R.: Hood’s mysticism scale revisited: A factor-analytic replication. Journal for the scientific study of religion, 1993, 4, str. 383-388.
  • ROUBÍČEK, Jiří: Experimentální psychosy. Praha, Státní zdravotnické nakladatelství 1961.
  • Ruiz, don M(2001) Čtyři dohody Pragma Praha
  • SILVERMAN, Julian: Shamans and acute schizophrenia. American anthropologist, 1967, 69, str. 21-31.
  • SIVANANDA, Swami: Spiritual experiences. Shivanandanagar, Divine life society 1995.
  • SMOLÍK, Petr: Duševní a behaviorální poruchy. Praha, Maxdorf 1996.
  • SPILKA, Bernard; BROWN, George A.; CASSIDY, Stephen A.: The structure of religious mystical experience in relation to pre- and postexperience lifestyles. International journal for the psychology of religion, 1992, 4, str. 241-257.
  • STACE, Walter. T.: Mysticism and philosophy. London, Macmillan press 1980.
  • STIFLER, Kenneth R.; GREER, Joanne; SNECK, William; DOVENMÜHLE, Robert: An empirical investigation of the discriminability of reported mystical experiences among religious contemplatives, psychotic inpatients, and normal adults. Journal for the scientific study of religion, 1993, 4, str. 366-372.
  • STRÍŽENEC, Michal: K súčasnej psychológii náboženstva. Československá psychologie, 1992, 1, str. 23-32.
  • STRÍŽENEC, Michal: Psychológia náboženstva. Bratislava, Ústav experimentálnej psychológie SAV 1994.
  • SUDBRACK, Josef: Mystika. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 1995.
  • SYŘIŠŤOVÁ, Eva: Imaginární svět. Praha, Mladá fronta 1974.
  • ŠIROKÝ, Hugo: Analytická psychologie C. G. Junga. Brno, Bollingenská věž 1990.
  • ŠTURMA, Jaroslav: Náboženský člověk. Teologické texty 3-4, 1991, str. 111-113.
  • TART, Charles T.: Transpersonale Psychologie. Olten, Walter-Verlag 1978.
  • TEREZIE od Ježíše: Hrad v nitru. Kostelní Vydří, Tiskárny Vimperk 1991a.
  • TEREZIE od Ježíše: Život. Kostelní Vydří, Tiskárny Vimperk 1991b.
  • UNDERHILL, Evelyn: Mystik. München, Verlag Ernst Reinhardt 1928.
  • VANČURA, Michael: Jde o změnu zevnitř. Propsy, 1997, 5, str. 1 .
  • VODÁČKOVÁ, Daniela: Krizová intervence. Praha: Portál, 2012.
  • VOGT, Beatrice: Skill and trust: The Tovil healing ritual of Sri Lanka as culture-specific psychotherapy. Amsterdam, VU University press 1998.
  • VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava, Columbus 1993.
  • Walsh, N.D. (1997) Hovory s Bohem Pragma Praha
  • WAPNICK, Kenneth: Mysticism and schizophrenia. Journal of transpersonal psychology, 1969, 1, str. 49-67.
  • ZVOLSKÝ, Petr a kol.: Speciální psychiatrie. Praha, Karolinum 1996.