Integrální myšlení

Za integrální myšlení lze pokládat takové myšlení, které vytváří syntézu vědy, filosofie a duchovních tradic. Počátky tohoto typu myšlení lze hledat již v díle geologa, paleontologa, filozofa a křesťanského teologa Pierre Teilhard de Chardina (1881 – 1955), filosofia, jogína, gurua a básníka Šrí Aurobinda (1872 – 1950), filosofa, astrologa a hudebního skladatele Dane Rudhyara (1895 – 1985) a filosofa, lingvisty a básníka Jeana Gebsera (1905 – 1973). Za nejvlivnější současné integrální myslitele mohou být považováni americký transpersonální myslitel, autor vlivné integrální AQAL teorie Ken Wilber (1949), maďarský filosof a systémový vědec Ervin László (1932), astrolog, psycholog, filosof a kulturní historik Richard Tarnas (1950), francouzský filosof a vědec Jean Staune (1963), americký vědec Fritjof Capra (1939), americký filosof a religionista Christopher M. Bache (1949) či český psycholog Stanislav Grof (1931). Akademické centrum integrálního myšlení v současné době ztělesňuje především California Institute of Integral Studies a Institute of Noetic Sciences.

Na těchto stránkách představujeme zatím tři z těchto myslitelů, Ervina LászlaChristophera M. Bacheho a Richarda Tarnase.

Odkazy

 

Ervin László

Ervin László (*1932), maďarský filosof vědy a původně klasický pianista, je obecně považován za zakladatele systémové filosofie a teorie obecné evoluce a jednoho z vůdčích teoretiků integrálního myšlení. Proslul rovněž svou prací v oblasti výzkumu budoucnosti a v posledních letech pak zejména svou kosmologickou teorii spojitosti („Ákášické paradigma“), novým konceptem kosmu, života a vědomí, který je významnou součástí výzkumů věd nového paradigmatu. Od 70. let se také intenzivně zabývá praktickou aplikací systémové filosofie a teorie obecné evoluce na vývoj rychle se proměňující globální společnosti.

László je nositelem nejvyšší akademické hodnosti v oborulaszlo filosofie a oboru věd o člověku na Pařížské univerzitě, diplomu Akademie Ference Liszta v Budapešti a čtyř čestných doktorátů. Působil jako hostující profesor filosofie, systémové vědy a věd o budoucnosti na řadě univerzit v Americe, Evropě i na Dálném Východě, mimo jiné na univerzitě v Yale, Princetonské univerzitě, Státní univerzitě v New Yorku a na univerzitách v Indianě, Houstonu a Portlandu. Řadu let spolupracoval s Římským klubem a institutem pro výuku a výzkum OSN, jehož byl programovým ředitelem. László je zakladatelem a prezidentem Budapešťského klubu, zakladatelem a ředitelem Skupiny pro výzkum obecné evoluce, vědeckým ředitelem Mezinárodní univerzity míru v Berlíně, administrátorem Univerzity mezioborových studií v Paříži, senátorem Mezinárodní akademie Medici ve Florencii, předsedou Centra Ervina Lászla pro porkočilé studium, ředitelem a spoluzakladatelem Lászlova centra pro studium světa v přechodu (Dánsko), kancléřem Univerzity nového paradigmatu Giordana Bruna a editorem časopis World Future: The Journal of New Paradigm Research (Svět budoucnosti:časopis výzkumu nového paradigmatu). Je rovněž poradcem generálního ředitele UNESCO, členem Mezinárodní akademie věd a Mezinárodní akademie filosofie. Byl dvakrát nominován na Nobelovu cenu míru (2004, 2005) a je nositelem Goi Peace Award (2001) a mírové ceny Assisis Mandir Della Pace (2005). Je autorem více než 75 knih, které vyšly v celkem šestnácti jazycích světa, například The Interconnected Universe (Vzájemně propojený vesmír), Science and The Akashic Field (v češtině: Věda a Ákášické pole. Pragma, Praha 2004).

Texty

Odkazy

 

Richard Tarnas

Astrolog, filosof, kulturní historik a jeden z předních integrálních myslitelů současnosti Richard Tarnas (*1950) vystudoval kulturní historii a hlubinnou psychologii na Harvardově univerzitě a Saybrookově institutu. V 70. a 80. letech 20. století žil a pracoval v Esalenském institutu v Kalifornii, kde v letech 1974-1984 působil jako ředitel vzdělávacích programů. Zde se seznámil s transpersonálním psychiatrem Stanislavem Grofem, s nímž navázal přátelství a úzkou spolupráci. Setkal se zde také s dalšími spřízněnými osobnostmi, mezi něž patřili Joseph Campbell, Gregory Bateson, Huston Smith a James Hillman. Je profesorem filosofie a kulturní historie na Kalifornském institutu integrálních studií v San Francisku, kde spolu s Grofem a kosmologem Brianem Swimmem v r. 1994 založili magisterský a doktorandský studijní program „Filosofie, kosmologie a vědomí“.

Tarnasova první kniha The Passion of the Western Mind (Vášeň západní tarnasmysli, 1991) je pokládaná za jeden z nejpronikavějších přehledů vývoje západního myšlení od starověkého Řecka po postmodernu a stala se učebním textem na mnoha světových univerzitách. Představuje zásadní kritiku karteziánsko-kantovské epistemologie a naznačuje perspektivy nové participační epistemologie. Tímto směrem pak otevírá cestu autorova druhá kniha Cosmos and Psyche (Kosmos a psyché, 2006), v níž na základě historické analýzy astrologických aspektů pomalých planet zkoumá přítomnost i blízkou budoucnost a ukazuje, že stojíme na počátku velkých změn, co do velikosti podobných těm, které se odehrály v době Galilea a Koperníka. Představuje nové možnosti pro sjednocení vědy a náboženství, moderního rozumu a starověké moudrosti, duše a kosmu. Kniha se stala základním kamenem nového multidisciplinárního oboru nazvaného archetypová kosmologie.

V češtině byla nakladatelstvím Sagittarius v roce 2004 publikována drobnější Tarnasova kniha Prométheus a Uran (Prometheus the Awakener, 1995), a o jeho práci si lze rovněž udělat představu díky řadě článků a rozhovorů publikovaných v různých číslech Revue PROSTOR. Prvotina The Passion of the Western Mind také v roce 2015 vyšla slovensky pod názvem Vášeň západnej mysle (Vydavatelstvo Spolku slovenských spisovatelov).

Texty

Odkazy

 

Christopher M. Bache

Christopher M. Bache (*1949) je filosof, profesor religiózních studií a bachejeden ze současných nejkreativnějších transpersonálních myslitelů. Téměř třicet let vyučoval jako řádný profesor na Youngstown State University v Ohiu, kde nadále působí v roli emeritního profesora. Je také mimořádným profesorem na Kalifornském institutu integrálních studií v San Francisku a v letech 2000-2002 byl ředitelem programu transformačního učení na Institutu noetických věd v Petalumě. Ve své práci spojuje rozsáhlé vědecké poznání z oblasti filosofie, psychologie a dějin spirituality s hlubokou osobní spirituální zkušeností. V širokém rozsahu zkoumá povahu tra
nspersonální reality a filosofické důsledky mimořádných stavů vědomí. Bacheova knižní prvotina Lifecycles (Cykly života, 1990) je věnována tématu reinkarnace. Jeho druhá kniha Dark Night, Early Dawn: Steps to a Deep Ecology of Mind (Temná noc, časný úsvit: kroky k hlubinné ekologii mysli, 2000) představuje průlomové pojednání o rostoucím poli kolektivního vědomí, bezprostředně navazuje na práci Stanislava Grofa a autor v ní popisuje řadu svých intenzivně transformačních prožitků. Ukázka z této knihy vyšla v Revue Prostor č. 93-94 (březen 2012).

Nejnovější Bacheova kniha Living Classroom (2008), která se zabývá dynamikou kolektivního vědomí v procesu učení, vyšla česky pod názvem Živá třída: vyučování a kolektivní vědomí (Carpe Momentum, 2015).

Texty

Odkazy

 

Stránku sestavili Jiří Zemánek, Petr Lisý a Tomáš Gardelka